Skleněná alchymie - sklo trochu jinak

Informační minimum pro pedagogy a úvod k výukovému programu

Cílová skupina – studenti SŠ

 

Provázanost s rámcovými vzdělávacími programy (RVP):

Vzdělávací oblast Umění a kultura

Rozvíjení estetické vnímavosti

studenti jsou seznámeni s procesem tvorby artefaktu nejen teoreticky, ale také formou ukázek a vlastním procesem tvorby

jsou konfrontováni s uměleckými díly v expozicích a jsou vystaveni jejich působení, na základě interakce s objekty se učí rozeznávat, třídit a reflektovat jejich smyslové atributy

Poznávání a ověřování principů barevné harmonie, rozvíjení představivosti a tvořivosti

pracují na výtvarném zadání v inspirativním prostředí s množstvím podnětů

Vnímání vztahů k uměleckým objektům, seznámení s nestandardními a rozšiřujícími technikami

žáci se seznámí s různými technikami tvarování a zdobení skla

 učí se tvůrčím způsobem interpretovat umělecká díla, vytvářet si a obhajovat vlastní názor v rámci skupiny, kriticky uvažovat a respektovat názory ostatních

Metody a formy: výukový program, výstava, dílna, skupinová práce, práce s pracovním listem, samostatná tvorba, pozorování

 

Klíčové kompetence

Jednotlivé části výukového programu aktivně rozvíjejí příslušné klíčové kompetence definované rámcovým vzdělávacím programem. Výukový program Skleněná alchymie vychází z principů neformálního vzdělávání a zážitkového učení.

Kompetence k učení, kompetence k řešení problémů – žákům je předkládán program tak, aby se do dění mohli aktivně zapojit a využít svých předchozích zkušeností a dovedností jak při plnění předložených úkolů, tak také prostřednictvím vlastní tvorby.

Kompetence komunikativní – při výukovém programu je kladen důraz na interakci a rozvíjení komunikativních dovedností formou interpretace, sdílení, diskuse a dalších forem a metod.

Kompetence sociálně personální, kompetence občanská – nezanedbatelnou součástí programu je posilování vztahu ke kulturnímu dědictví a tradicím. Žáci mají během výukového programu možnost aktivně se zapojit nejen jako skupina, ale také je v rámci každého týmu oceňována jejich individualita. Členové skupiny jsou vedeni k tomu, aby si v ní sami našli pozici, která jim vyhovuje.

Kompetence pracovní – rozvíjena je především při výtvarných a tvůrčích aktivitách, kdy jsou žáci vedeni sklářským odborníkem k práci s rozličnými materiály a postupy s nezanedbatelným přihlédnutím k bezpečnosti práce. Zároveň žáci získají ucelenější představu o jednotlivých profesích sklářského průmyslu.

 

Informační minimum pro pedagogy

České autorské sklo a jeho pozice ve světě

Období secese přineslo do českého sklářství čerstvý vítr v podobě prvních návrhářů z pražské a vídeňské Akademie – Koloman Moser, Josef Hoffman, Otto Prutscher, Jan Kotěra, Alois Metelák, později Ladislav Sutnar. Tito návrháři často působili jako vedoucí ateliérů a škol a u svých žáků rozvíjeli cit pro soulad tvaru s dekorem a proporcemi i znalosti vlastností materiálů.

Výtvarníci úzce spolupracovali se skláři, kteří jim umožnili realizovat jejich záměry.  Navzájem tak docházelo k ovlivňování estetických i technologických kvalit.

Období po druhé světové válce přineslo znárodňování skláren. Zároveň se objevila nová generace výtvarníků ovlivněná prvorepublikovými umělci. Vznikla síť státem zřizovaných škol, podniků a organizací, mimo jiné Crystalex Nový Bor, Skloexport, Artcentrum, UBOK. Průmyslové zboží začalo technologicky i kvalitativně zaostávat za produkcí italskou či skandinávskou. Mnohem typičtější a za hranicemi státu vyhledávanější se stalo české autorské sklo, zejména skleněná plastika a autorský design.

 V 50. letech 20. století v České republice vznikal fenomén moderního autorského skla (autoři Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová nebo René Roubíček).

Stanislav Libenský se zapsal do historie českého skla nesmazatelným rukopisem nejen jako umělec, ale také jako pedagog a vedoucí sklářského ateliéru na pražské VŠUP. Výuka pod jeho vedením byla v mnohém specifická. Žáci prošli nejprve střední odbornou školou, na jejíž koncepci se Libenský zpočátku podílel, znali řemeslo a základní výrobní postupy, učili se modelování, technickému kreslení, kresbě i malbě. Tato všestrannost a odborná znalost jim umožnila nalézt společnou řeč se skláři – realizátory.

Stanislav Libenský s manželkou Jaroslavou Brychtovou drží mnohá prvenství v technologii výroby vitráží a velkorozměrných tavených plastik. Jejich díla a díla Libenského žáků patří mezi světovou špičku v umělecké sklářské tvorbě.

I dnes u nás úspěšně působí desítky sklářských výtvarníků různých generací, což je světový unikát.

Obdivuhodná je i šíře sklářských technik, teplých i studených, které dokážou čeští výtvarníci ve spolupráci se zručnými skláři využít. Výtvarníci předvádějí pestrost aktuálních přístupů ke sklu jako prostředek uměleckého sebevyjádření, od tradičního sochařského přístupu po postmoderní vnímání světa.

Žáci budou výukovým programem vedeni k výtvarnému vyjádření a převedení myšlenky do návrhu. Prostřednictvím díla Jana Exnara budou moci konfrontovat svůj pohled na estetično s pohledem renomovaného výtvarníka.


Jak vzniká umělecké dílo?

Obsahová náplň výukového programu:

-          žáci si prohlédnou expozice pod vedením odborného průvodce

-          uslyší o historických souvislostech a postavení českých sklářů ve světě

-          pokusí se vytvořit vlastní interpretaci k vybranému sklářskému dílu

-          seznámí se stručně s technikou klasické vitráže

-          zpracují vlastní barevný návrh vitráže

-          konzultují svůj výtvarný záměr s odborníkem

-          žáci kriticky zhodnotí své návrhy a náročnost či možnost realizace

-          určí časovou osu vzniku díla

-          sestaví finanční rozvahu, na základě níž určí cenu díla

 

Žáci obdrží sadu pracovních listů, které vypracují přímo v Centru, případně pod vedením pedagoga po návštěvě Centra.

Pracovní listy:

VITRÁŽ, MOJE VITRÁŽ, CENOVÁ KALKULACE REALIZACE VITRÁŽE

 

Dokumenty ke stažení

© Cesty skla, o.p.s.  2014 | graphic design: kolargrafik/studio